Reporty

KOPRCON 2011

Koprcon v roce jedenáctém

Vydáno 28. 11. 2011 (axiom)

Rok se s rokem opět sešel a konec listopadu je zase nadohled. A jak se v posledních letech sluší a patří, je tento čas vyhrazen kopřivnickému Koprconu, jehož druhou hlavní linií je startrekový Trekken. Tento con se netradičné coná dvakrát do roka (z toho jednou v Praze), takže tento byl již sedmý v pořadí. Letošní Trekken byl zaměřen na seriál Star Trek Originální sérii, který v letošním roce oslavil 45. výročí od zahájení vysílání. Filmům této série se věnoval spíše Trekken pražský a v Kopřivnici se tedy vše točilo více či méně kolem seriálu.

Hlavní program Trekkenu byl letos stejně jako jiná léta rozvržen do pátečního odpoledne a celé soboty, v neděli již probíhala jen projekce na rozloučenou. Začínal v pátek v 19 hodin slavnostním zahájením doplněným promítáním remasterované TOS epizody Rovnováha hrůzy. Program Koprconu byl zahájen již dříve, já jsem do Kopřivnice dorazil kolem páté, přivítal se na recepci s Hypo a Marghem spěchajícími na večeři a podíval se na Randalfovu přednášku Philadelphský experiment. Něco jsem již o této záležitosti věděl, ale mnohé zde řečené pro mne bylo nové. Ale zpět ke Trekkenu.

Po jeho zahájení a úvodní projekci mohli návštěvníci a kamarádi, kteří se do té sedmé hodiny sešli, vyslechnout a zhlédnout několik prezentací nebo chcete-li přednášek. V první z nich nazvané 45 let Star Treku shrnul Korax cestu tohoto fenoménu v průběhu zmíněné doby (přednášel v opravdu působivém kostýmu a rozdal přítomným i barevné brožury shrnující zmíněnou historii), ve druhé nám Rebeka pověděla něco o klingonštině (což ocenili i přítomní Klingoni) a v následující Wesley C představil a názorně prezentoval základní typy stanic a lodí vyskytujících se v originální sérii. Páteční program zakončila projekce epizody Aréna. Po celou dobu běžel samozřejmě také program jiných linií, takže koho zrovna nebavilo dané téma, mohl změnit místnost a věnovat se něčemu úplně jinému. V linii Star Wars například běžel zábavný pořad Koprcon 11 hledá talent, kde mohl svůj talent (a po 22 hodině opravdu jakýkoliv) předvést každý. Docházelo také k mísení fenoménů, což bývá také oblíbenou conovou aktivitou. Každý skončil večer dle své chuti a stavu. My kteří jsem jeli na noc do Trojanovic (cca 15 km) jsme vyrazili kolem půl dvanácté.

Sobota, ta byla hlavním conovým dnem. Program začínal projekcí již od deváté, my „přespolní“ jsme dorazili zhruba před desátou (někteří právě vstávali), tak akorát na Koraxovu první přednášku o počítačových hrách z Klasické série. Tato zábava založená na hemžení jedniček a nul není zrovna mým šálkem čaje, ale přednášku jsem si se zájmem vyslechl. Nejvíce mě zaujalo to, jakým pokrokem prošla tato technologie za posledních zhruba dvacet pět let. Člověk to tak nějak podvědomě ví, ale teprve na konkrétním přehledu to pořádně vidí. Další velmi zajímavou přednášku měla Bedraz. Byla o knihách (to mám rád) a její název zněl Byly – nebyly … Romulanské války. Šlo o několik románů, jejichž děj se odehrává v době zakládání federace – tedy nějaký čas před TOSkou – a mimo jiné vysvětluje či doplňuje mnohé ze seriálu. Je to poměrně čerstvá záležitost (ty knihy) a dle nástinu v přednášce také poměrně zajímavá. Škoda, že vydání v češtině se asi nedočkáme. Ve Star Wars linii mezitím probíhal výtvarný happening, tradičně se dotvářel sádrový odlitek – letos to byl R2-D2.

Po polední pauze jsme se pobavili projekcí epizody Trable s Tribbly a pak nám Korax ve dvou přednáškách předvedl nejprve Klasickou sérii v kostce a Klasickou sérii z archivů. Bylo to určitě zajímavé, zvláště ty archivní ukázky. Mezi tyto dvě přednášky bylo vloženo mé povídání o knihách nazvané TOS v knižní podobě. Snažil jsem se ctěné publikum seznámit se vším, co u nás z Klasické série vyšlo, popřípadě s nějakými literárními přesahy či zajímavostmi. Zda se mně to povedlo, to musí posoudit oni. Po druhé Koraxově přednášce nás čekala thestral a její Archetypy ve Star Treku. Každý z nás to tak nějak tuší, že hrdinové našich oblíbených seriálů (a TOSky obzvláště) reprezentují typy postav vyznačujícími se určitými charakterovými vlastnostmi, jednáním apod. Tady jsme k tomu dostali naservírovánu teorii a poté příklady ze Star Treku. Bylo to dosti zajímavé, dotazy směřovaly z publika i do publika a snad jsme se na Star Trek podívali i z trochu jiného úhlu. Před pauzou na večeři jsme si ve zkratce zopakovali Největší hrozby pro vesmír Star Treku. Překvapení se nekonalo – pořád jsme to my samotní, tedy lidstvo.

Večerním programem na Koprconu a jeho vyvrcholením byl Galavečer Koprcon 2011. Bývá tomu tak každým rokem, ale letos bylo něco trochu jinak. Naše linie dostala možnost pokračovat v době tohoto galavečera svým programem. Takže kdo nechtěl absolvovat program zábavného typu s tanci, zpěvy a s vyhlašováním různých soutěží, mohl pokračovat u nás v Trekkenu. Někteří volili obojí s občasným transportem mezi oběma prostory. U nás měl nejprve Pelek přednášku Z Vulkánu na Romulus o rozdílech a shodách obou těchto ras. Některé anatomické podrobnosti jsou opravdu zajímavé. Poté jsme si, i když se Trekken 7 věnoval spíše seriálům, zopakovali v přehledu také prvních šest startrekových filmů a došli k vyvrcholení či závěru naší linie, kterým byla známá soutěž Aktivity aplikovaná na Star Trek TOS. Připravily nám ji thestral a Lana a některé aktivity byly obzvláště vypečené – zvláště, když je bylo nutno vyjádřit pantomimicky či kresbou. Bavili jsem se opravdu dobře, v podstatě všichni přítomní rozděleni do tří družstev soutěžili a soupeři jim v okamžicích jejich slávy dělali vděčné publikum. Já osobně jsem ani nečekal, že to bude taková zábava. Dokonce jsme se na památku vyfotili. Tím program Trekkenu skončil. Ještě chvíli jsme se v „naší třídě“ ve škole, kde se celý con odehrával, loučili a pak se pomalu rozcházeli.

Následovala neděle, poslední den Koprconu. Je to taková ukončovací záležitost, někteří účastnící už se rozjíždějí, jiní se loučí. My jsme na závěr conu pouštěli jen nějaké projekce, přiznám se, že už jsem tam nebyl. Ale i bez tohoto konce si myslím, že se Koprcon a s ním i Trekken letos náramně povedl. Účast byla na kopřivnické poměry výborná a návštěvníci se doufám dobře bavili. Tak na viděnou v Kopřivnici zase za rok.

Vydáno 28. 11. 2011 (axiom)
Zdroj: http://www.trekkies.cz/view.php?cisloclanku=2011110025


KoprCon 2011

11. prosince 2011 v 14:58 | Cece | Report

Má cenu psát o akci 14 dní po? Ano, za rok si rád přečtu i to málo, co mi utkvělo v paměti.
Letos to byl tak trochu návrat čtyři roky zpátky. Zase bez baby, tentokrát však s tím, že většinu osazenstva už celkem znám, takže už nějak nebyl důvod trochu si nezablbnout. Pátek měl být ve znamení zapíjení svobody... v podstatě se to zdařilo :-) Každopádně přejdu ke klasickým odrážkám.
Pátek
  • Opět jsem se ustanovil organizátorem, lidé dorazili téměř v plném počtu.
  • Ve vlaku zavanula ta známá geekovská atmosféra, kdy se probíraly různé seriály a filmy.
  • Vojta chrlil jeden vtip za druhým, fakt ho obdivuju mít takovou paměť. (Poznámka Vojta se nezdá, ale je to strašný sprosťák :D)
  • Byť jsme přijeli stejný čas, jako pokaždé minimálně tři poslední roky, tělocvična byla zabraná. Museli jsme si ustlal uprostřed.
  • Bylo fajn opět potkat všechny známé plovoucí na stejné vlně.
  • Po oficiálním zahájení Koprconu jsem začal uskutečňovat svůj plán popíjení whiskey a glosování o životě.
  • Z počátku ta kanadská whiskey teda nic moc, ale musel jsem psychicky připravit na talentovou soutěž.
  • Účastnil jsem se talentové soutěže.
  • Vyhrál jsem talentovou soutěž
  • Whiskey došla... ještě, že tak.
  • Do tří do rána jsme plkali na chodbě, už nevím o čem, ale bylo to fajn.
    Sobota
  • Vyspal jsem se velmi dobře, ani moc zima nebylo
  • Značná část dne se točila kolem Rebel Legion, i já chvíli pobíhal v kostýmu.
  • Oběd u číňanů byl mňam (jen trochu popletli objednávky)
  • Koupil jsem si dva omnibusy...
  • Brácha pak jeden z nich vyhrál
  • Potkal jsem legendárního TomG (on teda poznal mě), dobře jsme si pokecali.
  • Tradičně jsem proklimbal přednášku Vašíčka o záhadách.
  • Pak už začal netradiční galavečer se živou hudbou a spousty zajímavých atrakcí.
  • Svých 15 kreditů jsem zvýšil na 30 a pak všechno prohrál.
  • Čokoládová fontána nezklamala.
  • Byl mi věnován třetí díl Zahnovy trilogie.
  • Vodka došla, ještě že tak.
  • Lítal jsem od kecací chodby na taneční parket. Letos jsem nějak minul Jacksona :-(
  • Někteří jedinci jeli dost na doraz, ale to je správně!
  • Konec kolem čtvrté ráno
    Neděle
  • Vzbuzení
  • Jídlo
  • Loučení
  • Odjezd
Ach jo... tak a máme to zase za sebou. Bylo to fajn, ale nebylo to úplně ono (za to hodnocení, ale nespíš může moje momentálně unavené rozpoložení). Příští rok bude desátý jubilejní Koprcon, těším se. No ale znáte to, do té doby se může stát cokoliv.

Nesmím však zapomenou poděkovat Damovi a spol. za ty nervy a odvahu pouštět se do toho znovu a znovu.
Zdroj: http://cece.blog.cz/1112/koprcon-2011

Koprcon 2011 očima LION BASE

Základní informace:
Datum akce: 25. – 27. listopad 2011
Město: Kopřivnice
Země: Česká republika
Spolupráce: CSWU

O akci:

Koprcon, největší setkání fanouškou Star Wars v České republice, se pro nás za devět let svého trvání stal srdcovou záležitostí. V loňském roce se ještě Lion Outpost sešel v hojném počtu a letos tomu nebylo jinak – „drobnou“ změnou bylo jen to, že už jsme dosáhli počtem členů na Base.


Koprcon 2011 Koprcon 2011 Koprcon 2011

Tématem letošního Koprconu bylo vydání Star Wars na Blu-Rayi, blížící se premiéra nové hry TOR a samozřejmě také velmi očekávaná událost – únorová premiéra Epizody I. ve 3D. Naši členové se již tradičně podíleli na programu, svoji přítomností v kostýmech jsme opět zpestřovali con dalším účastníkům. Pro zájemce o členství byl opět připraven náš stánek s propagačními materiály a přednáška, kde jste představili své kostýmy. Jedna zajímavost – v současné době mají naši členové dohromady 55 kostýmů.

Některé kostýmy měly na Koprconu premiéru a my jste tak rozšířili řady našich Rebel Fleet Trooperů a začínáme pracovat na naší „ženské jednotce“ X-Wing pilotek.


Koprcon 2011 Koprcon 2011 Koprcon 2011

Večery na Koprconu jsou věnovány zábavným programům. V talentové soutěži Koprcon má talent vyhrál náš člen Cece – prezentoval zde svůj velký um – dal si nohu za krk a suverénně zvítězil. :) Další členka, San, vyhrála první místo ve výtvarném happeningu za nejlépe ozdobenou sošku R2-D2. Organizátoři pozvali i živou kapelu, takže za zvuků skladby Cantina Band jsme sázeli v Kole štěstí, abychom vyhráli hodnotné Star Wars ceny. Věříme, že se příští rok sejdeme na jubilejním 10. Koprconu.


Účastnili se:
Blair Bossi Cece Darthie Erda Jekkyl Kendra
Blair Bossi Cece Darthie Erda Jekkyl Kendra
Kouba LYA Margh Padmé Saintes Silvara Tom-mie
Kouba LYA Margh Padmé Saintes Silvara Tom-mie
Winring

Winring


Zdroj: http://www.rebellegion.cz/portfolio/report-koprcon-2011/

KOPRCON 2010

Jaký byl KoprCon 2010?

 

REPORT DAVIDA KLOUDY  převzato z  http://www.majorus.cz/reporty/report-jaky-byl-koprcon-2010/

Do Kopřivnice se sjeli fandové sci-fi, fantasy, her a příbuzných žánrů. Byl to víkend plný zajímavých přednášek, plný lehkého ředění krve alkoholem a plný skvělé zábavy. Chcete vědět, zda jste o něco nepřišli? To jste teda přišli! Ať už šlo o barvitou historku Jakuba Kováře o rybaření, veselení se s herními redaktory nebo setkání s pravou a nefalšovanou vílou! Tedy…asi pravou…možná…každopádně tak vypadala!

Pátek – Cesta, přednášky a bezvědomí


V životě jsem nebyl na KoprConu. Ani jsem nevěděl, že nějaký je, tak mě to moc netrápilo. Ovšem po mé návštěvě na CravataConu (na kterou mne navedl Logan, díky!) jsem se začal o cony zajímat trochu víc a rozhodl se, že si v pořadí už osmý ročník „Kopru“ nenechám ujít. Když si k tomu přičtete, že KoprCon 2010 obsahoval herní linii, kterou dělali lidé z Doupěte a nově i od nás z herního webu (opět zdravím Logana), nebylo moc co řešit.

Ve čtvrtek si zima začala značkovat teritorium a já se klepal, jestli se nedostaví nějaké kalamity, hustá pršosněžení nebo jiné veselé kratochvíle počasí, které dokáží příjemný 80 kilometrový výlet proměnit na anabázi do Mordoru. Zasněženého a zamrzlého.

Naštěstí se Bůh Sci-fi, fantasy a her umoudřil a na páteční cestu mi počasí vyloženě přálo. To, že jsem 20 minut stál skoro na místě ve Valmezu jistě nezapříčinil on, takže to na něj házet nemůžu.

 Pak už to bylo bez problémů. Jen díky mému absolutnímu orientačnímu smyslu jsem do Kopřivnice dojel z druhé strany (ani po dnešním studiu mapy jsem nepochopil, jak jsem se mi to povedlo), a tak jsem přejel nejen školu, ve které se KoprCon pořádal, ale také Kaufland za ním, autobusové nádraží a směle pokračoval až do zásobovacího prostoru Tesca. Někde tam jsem pochopil, že tudy asi cesta nevede a vrátil se zpět na hlavní.

Nakonec jsem dorazil na místo, zaparkoval i přes hulákání nějakých hejsků, že „to ani neumím.“ Když jsem vylezl z auta, zjistil jsem, že to nejsou hejskové, ale Logan s PSK. Možná se divíte, proč píšu přezdívky, ale já jim jinak neříkám, a ač mají i skutečná jména, mám prostě pocit, že je každý zná takhle. Na Logana tak podle mě maminka mluví už od mala, ale nevím to jistě.

Uvnitř školy jsem si koupil lístky od sličných organizátorek (legendy nelhali!) a pronavigoval se do herní místnosti, která měla být útočištěm jednak pro přednášky z herní linie a druhak noclehárnou pro nás, redaktory herniweb.cz. Prakticky ihned po příchodu mi byla vnucena „vylepšená“ pepsi a padlo pár běžných uvítacích frází jako: „Kde jsou tu zásuvky“ a „Dovezl jsem buchty od babičky!“ nebo obligátní „Máme tu dost pití?“ (nealko, samozřejmě)

Poté se rozjely přednášky a já s chutí vyslechl Loganovo téma „Digitální distribuce her“, „Fanart a hry“ od Hany Šimečkové a „Obskurní japonské hry“ od šéfredaktora Doupěte Karla Kališe. Pak bylo potřeba vyrazit na lov do místního Kauflandu. Po šokujícím zjištění, že v Kopřivnici je úplně stejný, jako v jiných městech, jsme nakoupili a odebrali se zpět do míst konání KoprConu. Tam už Petka přednášel o vývoji ArmA 2 (já si to fakt pořídím Petko ;) ). Následovala improvizovaná přednáška Jakuba Kováře o Plants vs. Zombies. Proč improvizovaná? Protože představovat hru publiku, kde jí každý do jednoho hrál a má rád, je obtížné. Takže jsme spíš diskutovali a bylo to fakt dobré.

Po pauze na večeři se konala beseda s redaktory Doupě.cz na téma Násilí ve hrách. Problematiku jsme probrali opravdu do hloubky a byl jsem rád, že nikdo nikomu nevnucoval svoje názory a vedli jsme normální diskuzi. Některé lidi „z venku“ herního světa by to možná překvapilo a čekali by  od nás vášnivé odsuzování těch, kdo proti násilným hrám protestují. Ale jak říkám, šli jsme opravdu do hloubky. A poté začala volná zábava. Zábava volná pomalu přešla v uvolněnou a v některých případech přešla skoro do bezvědomí. Jasný signál jít do hajan. A mimochodem, to, že si člověk vezme na Con peřiny není nic divného. Fakt není!

Sobota – Hromada přednášek, rybářská historka a „Miss kostýmek“


Sobota začala ztěžka. Ještě aby ne, když všichni vyspávali páteční (sobotní) veselení se a důvěrné seznamování se se dny lahví, pisoárů a záchodů (nebo umyvadel pozn. Sattero). Ono to zní sice hrozně, ale ve skutečnosti to…no přesně tak bylo je, takže se radši přesuneme dál.

Druhý den KoprConu se nesl ve znamení přednášek jako „Nejlepší herní trailery“, „Hey Ash, Whatcha Playin’?“ nebo zamyšlením o budoucnosti World of Warcraft, které si připravil David Sláma. Po obědě si zapřednášel opět Logan, když promluvil o Halo, ovšem později byl zcela zastíněn Jakubem Kovářem. Ten měl mít přednášku na téma „Proč nesnáším Mafia 2“. Proč říkám měl? Hned se to dozvíte.

Někdo se totiž Jakuba na začátku neprozřetelně zeptal, jestli si připadá jako velká ryba v rybníku českých recenzentů. A kdo znáte Ertefola, tak prostě víte, jak rád rybaří. Takže v něm tahle nevinná metafora spustila nadšenecký projev o tom, jak je rybaření zábavné, přínosné a potřebné. Ale to nebylo zdaleka všechno. Na jeho historku boji s Kapry Zubatými jen tak nezapomenu. Byl to příběh plný napětí, strachu a odvahy. S duchapřítomností sobě vlastní použil Jakub chladnou logiku a nakonec zlým kaprům vyvázl. Na přiložené fotce se můžete podívat, jak velké byly ryby, se kterými soupeřil.


 

Poté následoval velký herní kvíz, kde své síly poměřila spousta hráčů a hodnotné ceny se tak s radostí ubytovaly u nových majitelů. (Moje skóre: Krásně hanbatý kalendář z Mafia 2, 3 ty samé figurky Chun-Lee ze street fighteru a Serious Sam HD). Následovalo téma „Sex ve hrách“ od Petky a po pauze na večeři jsme opět besedovali, tentokrát na téma recenzování her a chodu časopisu. Najednou bylo osm večer a to znamenalo jediné. Jít se společensky bavit s ostatními návštěvníky.

Jakmile jsem vykročil z herní místnosti (nazvané Herní Doupě), vrazil jsem do Jedie. Na KoprConu byla totiž spousta fandů Star Wars a tak to nebylo zas takové překvapení. Ovšem kostým i provedení meče měl ten kluk skvělé. Takže jsem ho hned vyfotil a na temný výsledek se můžete podívat níže.

Někdy v průběhu večera kolem nás prošla slečna, za kterou jsme, jak jsme tam stáli 4 chlapi, otočily krky, až nám v nich skoro luplo. Řekl jsem si, že bude v nejlepším zájmu všech návštěvníků, čtenářů a vlastně i mužů, když jí vyfotím. Počkal jsem, až bude procházet zpět, pochválil jí kostým (kostým to nebyl, jsem prostě trubka) a zeptal se, jestli mi postojí chvilku modelem. Ochotně souhlasila, tak jsem konal dílo a tak se i vy můžete podívat, jaké to pěkné fanynky sci-fi a fantasy svět má.


KoprCon 2010 se tak nachýlil ke konci a po klidně prospané noci byl čas jet domů. Jak bych KoprCon 2010 ohodnotil? Rozhodně nelituji, že jsem tam jel. Poznal jsem pár nových lidí, užil si focení, vyslechl spoustu zajímavých informací a pobavil se s kolegy a fanoušky o tom, co nás baví a zajímá. Organizace celé akce byla z mého pohledu zvládnutá výborně a jako návštěvník jsem si nevšiml ničeho, co by mi průběh akce znepříjemnilo. Díky všem, kteří jste se na přípravě KoprConu 2010 podíleli!

P.S. : A taky díky všem návštěvníkům! Pomohli jste vytvořit příjemnou a přátelskou atmosféru.

P.S.S.:Je libo čokoládovou fontánku?

 

KoprCon 2010 by Tar-ara Istandil  (prevzato z http://www.sga-project.com/report_koprcon2010_by_tar-ara.php)
 
(Kopřivnice 26. – 28. 11. 2010)


Borgská krychle Koprcon, pro mě akce odehrávající se na dálném Východě, mě velmi potěšil již minulým ročníkem, na kterém jsem měla tu čest být tehdy poprvé, takže tento rok jsem si také nemohla nechat ujít. Měla jsem štěstí, že i tentokrát jsem se mohla s někým svést. Mé díky Johnakovi, bez něj by to byla mnohem horší cesta.

Pátek

V dopoledních hodinách byl odjezd z Prahy. Krom řidiče a mě jeli ještě Samael a Praotec Trekkie. Cesta to byla dlouhá, ale my si ji ukracovali různými rozhovory. Například jsem se dozvěděla jednu (no, pro mě jo :)) podstatnou informaci. A sice, že ensign není praporčík, ale podporučík. Žádný červeně odděný praporčík neexistuje. Další věc, za kterou mohu poděkovat dabingu (že jsem hnidopich? – JSEM ;-)... neberte mě špatně, jsem ráda, že je dabing... jen kdyby byl trochu „jinak“ :)).

Cestou jsme se zastavili na jídle a Johnak nás vyzpovídal ohledně našich sci-fistických choutek pro nějakou svou práci. Dobrá, opravdu nemám na Praotce, který na cony začal jezdit v době, kdy jsem se narodila :).

ČajovnaDorazili jsme na začátek, mnoho lidu ještě chodbami neproudilo a např. trekovská místnost se ještě připravovala. Zabydleli jsme se a hurá na průzkum okolí. Skončila jsem, jak jinak, v čajovně. Mmch., čajovna sloužila po většinu času conu jako mé primární stravování. Po napadnutí sobotního sněhu se mi s letními botkami a zvýšenou nechutí k zimě (když si vzpomenu na minulý rok, kdy jsem mohla být venku v podzimní bundě...hmm...) ven opravdu nechtělo (navíc do napráskaných hospod), takže jsem se stravovala uvnitř. A jelikož něco jako bufet moc nefungovalo (tak jednu bagetu jsem ulovila), primární jídlo byl štrůdl, který se v čajovně jako jediné jídlo, nepočítaje sušenky, dal zakoupit. Ale byl dobrý, což o to :). Do čajovny přišel pak i Praotec, se kterým jsem prodiskutovala další úskalí dabingu.

Pak jsem šla o místnost dále, kde začínaly Star Wars hry druhé poloviny 90. let. Hry jako Dark Forces nebo Shadows of the Empire. Onu druhou jmenovanou hru si dokonce mohl dobrovolník i zahrát. Pěkně postřílet pár AT-ST či AT-AT :).

Po programu jsem změnila místnost se zaměřením Star, jen místo Wars na Trek. Byly tam nějaké známé tváře a již hotová výstavka Trek věcí. A na stole ještě ležela borgská krychle sestrojená z pevných desek počítačů :). O něco později začalo zahájení linie Trekken, které uváděl Korax. Poté přešel na přednášku o Voyageru. Voyageru byl vůbec věnován letošní Trekken, neboť je tomu 15 let, kdy diváci prvně uzřeli, jak se tato loď ztrácí v Delta kvadrantu. Tedy co, jak, s čím, kde apod. Hezká přednáška. Na konci nám ještě Korax spolu s Pelekem i zapěli.

Zahájení KoprconuOpět jsem změnila místnost na další zahájení, tentokrát Koprconu jako takového, které probíhalo na SW linii. Poněkud se opozdilo, ale ještě v rámci dobrých vztahů :). Zahajoval Dam, podporován svým... bohové, jak byl ten titul... nutričním důstojníkem? (nebo tak nějak :)). A pak jsem zas rychle odběhla zpět na Trekken, kde již běžela přednáška od Wesleyho o Anomálicích Deltakvadrantu. Sice jsem stihla jen polovinu, ale byla to zajímavá polovina. Wesley vždycky vzal nějakou anomálii, kterou Voyager na své cestě potkal a seznámil nás s tím kdy to bylo, co to bylo, co to dělalo a jaké to mělo případné následky. Moc pěkně zpracované.

Pak jsem zamířila do čajovny na jídlo. Čajovna byl takový meeting point, takže o zábavu bylo postaráno. Jen tedy zpětně lituji, že jsem nezamířila i na Wii a konkrétně právě na tamní hru se světelnýCo s dvěma světelnými meči :)mi meči. To jsem si zkusila pouze jedinkrát před rokem a byla jsem unešena. Nejen, že se může bojovat, ale i používat Síla :). Pekelně z toho tedy bolí ruka, ale stojí to za to :). Mno, bohužel jsem si to blbě rozvrhla a když jsem pak v průběhu conu byla „volná“, tak probíhal turnaj nebo to už bylo zavřené. To mě jediné hrozně mrzí.

Se světelnými meči jsem si alespoň trošku zablbla na chodbě, kdy jsem si od jednoho a posléze druhého rytíře Jedi zapůjčila jejich zbraně. Ale tedy bojovat raději ne, ta sranda moc stojí :). A ještě jsem si tedy vyfotila různé pózy rytířů a to i za tmy (meče...svítí ;-)). V nočních hodinách jsem se pak pohybovala v různých kecacích skupinkách, až nakonec skončila na chodbě právě v jedné kecací skupince, kde jsme probírali taky lecco. Takhle to končí vždy :). Mmch., dozvěděla jsem se, že Praotec pojmenoval svého mazlíčka ve WoWku tím jazykem, ze kterého pochází i mé jméno :).
 

Sobota


Kam se vydal VoyagerRáno jsem se donutila vstát už někdy před desátou, takže jsem stihla ještě slušnou část Wesleyho Cesty USS Voyageru. Opět pěkně podaná přednáška spolu s mapy z cesty.

Další byla klingonština. Bylo to o řeči jako takové, spojené s kulturou, kde s právě řeč projevuje. Klingonská opera nás tedy neminula (upřímně, už jsem tu ukázku té nové opery slyšela podruhé a pokud ji uslyším i potřetí, začnu se chovat jako Klingon :)). Ovšem velmi mě zaujalo to, že regulérní psychiatrická léčebna hledá zaměstnance, co mluví plynně klingonsky, protože mají pacienty, kteří jinak mluvit odmítají :). Tomu říkám praktické využití :-).

Po pauze na oběd přišly na řadu Hry bez nezjazší hranice. Vzala jsem si ponaučení z minulého roku a rychle se přihlásila za soutěžícího. Tentokrát byly pouze čtyři soutěžící. První část byly otázky. Hmm... to bylo... jak to říct a nebýt sprostá, aby to bylo náležitě úderné... bylo to opravdu, OPRAVDU těžké :). Naštěstí jsem nevalila oči nad otázkama jen já, ale všichni :). Ne, vážně si nevzpomínám, co pronesla Janeway mezi řečí v jedné epizodě nebo jaká je na jednom místě vlhkost vzduchu a teplota s přesností na nula nula skoro nic :). Byly to docela úzce specializované otázky. Dobře, kdyby to bylo... třeba o Cardassianech, ale nebylo :). Dala jsem jednu otázku a byla jsem ráda (díky, Lewisi Zimmermane :)). To mě ale zajistilo postup. Pak následovala má oblíbená pantomima :). Miluju pantomimu a mám ráda výzvy. I když tedy minuta na předvedení opravdu není mnoho. Hádání obstarávali diváci. A díky bohům za Xyll, protože ta hádala skvěle :). Mezi mé výrazy patřilo např. Armus. Nebo Kobayashi Maru. A ne, kašlu na nějaký jablko, to neexistuje. Ukázala jsem to pěkně po staru a úspěšně. Ano, s jabkem by to bylo snažší, ale mám svou hrdost ;-). Tekutý prostor taky nebyl med, ale Xyll opět bodovala :). Ještě s jedním soutěžícím jsme byli nastejno (nedala jsem dylithiový krystal), ale pantomimou nás nešlo moc rozčísnout. Tady přišly na řadu otázky a to z publika, což tedy nebylo moc košér. Snažila jsem se odpovědět pro jistotu na vše, co jsem zaslechla (protože kdo zaváhá a místo toho se zeptá „a to je do soutěže?“, tak má smůlu, to už jsem u sebe zažila). A postoupila jsem. Třetí a poslední kolo bylo o hádání, co je na obrázku. Vždycky části nějaké postavy, takže kus oka apod. Tam už jsem byla postupem času tak zblblá, že jsem hádala blbosti. Tak to jsem nedala. Ale skončila jsem druhá a jelikož si vítěz Laiv vybral panenku (kdo to byl, Kirk?), tak na mě zbylo to, co se mi líbilo víc (tedy panenka pěkná, ale pro to DVD budu mít lepší využití... navíc na conu jsou všechny zmenšeniny různých postav v neustálém ohrožení a já bych nerada, aby mi v nestřežené chvíli někdo tu postavičku... s ní udělal něco, co dělá Torhwood nebo podobní ;-)) a sice DVD ST filmu (ještě byla možnost knížka, ale tu už jsem měla). Takže plně spokojená a hlavně ta pantomima byla super sranda :).

Mirek zachránceV čajovně se mi podařilo natrefit na Mirka, který se zrovna vrátil ještě s teplou pizzou a o kterou se se mnou i podělil. Hawai, tu mám nejraději (a skoro jedinně :)). Mé veliké díky :). Mňam :).

Původně jsem pak chtěla zamířit opět na Trekken, ale v jiné místnosti byla přednáška o Zdeňkovi Burianovi, což je můj asi nejoblíbenější ilustrátor. Kniha o pravěku s obrázky od něj mi otevřela obzory a jeho ilustrace k Tarzanovi patří k mým nejmilovanějším. Doma mám ještě původní sešity, co kdysi vycházely místo knih, právě s těmito ilustracemi. Přednáška byla o jeho životě, od dětství až po stáří, o technikách, vrcholech i pádech. Bylo to zajímavé. Chtěla jsem udělat kompromis a v polovině odejít, ale to prostě nešlo. Byl se mnou ještě Aiwendill, který vše (nejen zde) pečlivě zaznamenával.

Další přednáška, již na Trekkenu, byla o Voyageru v digitálním světě, tedy o různých hrách. Nejen tedy hrách klasických, ale i těch „prohlížecích“, kdy se procházíte po můstku a poklepáváte si na různá tlačítka, která třeba spustí autodestrukci lodi :). Pak jsem opět skončila v čajovně, kde jsem se bavila přátelským lovem Vally :) (ona před tím přátelsky provokovala ;-)).

Komunikátor v jablíčkuVečeře s Neelixem a Leolou. Mno, ta leola nezní moc vábně, ale ta večeře jo. Dala jsem malý vstupní poplatek a slušně se nadlábla. A to ne ledasčeho. Obvzláště dobré byly andorianí jednohubky. Tedy ne, že bych ty chudáčky chtěla likvidovat, ale ty jejich antény byly tak strašně chutné... :). Shlédli jsme i umělce v akci aneb vydlabávání vzorů do různého ovoce. Nejprve květina do jablka a poté rovnou voyagerovský typ komunikátoru, kde seděl vzorem Praotec (má ho na uniformě ;-)). Mmch., když jsem viděla to vydlabávací nářadí, připomenulo mi to Dextera... i když ten to má chudší a používá nástroje kapánek jinak :).

Pak se zábava rozdělila. Část lidí si kecala u stolečku, část hádala otázky, které jim pokládal Korax. Otázky se často týkaly věcem z dabingu, v čemž já tedy moc velké znalosti nemám. Zamířila jsem k výstavce a zapůjčila si knihu ST RPG systému, průvodce hrou a začala si listovat. Prý to Korax koupil před x lety na Václaváku!!?? Tahle mrcha se špatně shání (i když řekněme, že nedlouho po této prolistovávací zkušenosti, už nemusím jen vzpomínat ;-)). Sice tedy bohužel pochybuji, že bych si to kdy zahrála (stačí kouknout na to, jak bídně jsem na tom v posledních letech i jen s DrD), ale zajímavé je to už z principu. Přirozené nutkání mě zavelelo nalistovat nejprve herní mechanismy u rasy Cardassianů. Tedy nevím, jak bych takového Cardassiana hrála (protože, ač je miluju, intriky apod. nejsou můj šálek čaje :)), ale dospěla jsem k názoru, že bych se s tím holt nějak poprala :). Prolistovala jsem i ostatní rasy a následně i celou knihu. Hmm, mňam...

Knihu jsem doprolistovala akorát na Redshirt, což byla další přednáška. Korax se s námi podělil o nějaké podrobné statistiky, které říkají, jak pravděpodobná je úmrtnost a při jaké příležitosti. Je to hodně :). Tedy, u červených triček. Pokud chcete uchovat červená trika, nechte Kirka zastavit u přátelské planety s výhradně ženskou populací :).

Přednáška byla tedy hodně krátká, takže pak přišlo doplnění času a to přednáška o dabingu. To bylo hezké. Zvláště ty ukázky, kdy Janeway zkouší místo warpu cestu časem, důstojníci se baví o rajských jablíčkách a na DS9 zkouší ve vesmíru naviják :).

Solátko v perníčku A pak nastal vrchol večera – galavečer. Nejprve proběhlo vyhlášení vítězů ve výtvarném happeningu, který probíhal dopoledne. Jednalo se o zhotovování masek. Bylo tam pár opravdu zajímavých nápadů. A ještě se pokřtil nový SW omnibus komix.

A samozřejmě divadlo. Byli jsme varováni, že bude dlouhé. Bylo ještě delší, než jsem myslela. Ale bylo naprosto úžasné, to tedy rozhodně :). Byla to vlastně původní trilogie SW převyprávěná pohádkovým způsobem. Tedy ne princezna Leia, ale Leontýnka (určitě si vzpomínáte, z čeho jméno pochází :)), Luke nesl příjmení Ponebichodič (to je výborný :-D) a byl tam i hajný jménem Solátko. Uff :-D. Imo bravurně převedený děj do ryze pohádkovského světa (s jedinou úmyslnou vyjímkou :)). Stylem tak, že herci hráli na jevišti, ale text četl jediný člověk (s mikrofonem, takže jsme slyšeli i vzadu :)). Imo to tak i bylo lepší, než kdyby to mluvili herci. Ti zase krásně předváděli, jak slova říkají a jak se chovají vzhledem k událostem. Tuhle pohádku vyprávět dítěti, tak ji zbaští i s navijákem a pak, až povyroste, se bude divit, co mu ta trilogie SW tolik připomíná :-D. Solátko zapečený do perníku mluví samo za sebe.  Vážně, jedno z vůbec nejlepších divadel, co jsem kdy viděla, profesionální počítaje, protože tady jsem se královsky bavila. Vlastně by mi ani vůbec nevadilo, že to bylo opravdu tak dlouhé, kdyby tam nebyla taková kosa. To jsem tedy musela odběhnout pro nějaké věci (ne, že by mi moc pomohly) a zmeškala jsem tak cca 2 jistě skvělé minuty. Divadlo narušila ještě příhoda s pódiem, které se pod herci v jednu chvíli propadlo. Odnesla to Padménina noha, ale naštěstí zůstala Leontýnka až do konce. Prostě paráda, ÚŽASNÉ A SKVĚLÉ. Doufám, že to někde bude ještě možnost shlédnout. Vážně super :).

Večer byl pak ve znamení ananasu, tancování, povídání a všelijakého blbnutí. Dozvěděla jsem se, že i zapřísáhlí starwarsáci nemusí znát knižní kánon (tak to by byla i pro mě naděje :)) a v nočních hodinách jsme pak s kecací skupinkou probírali vše možné. O tom, jak scifistům funguje mozek a co upřednostňuje, co takový scifista hledá a jaký je. Také o rpg hrách, co hrát a jak. A další věci :). To jsme tedy probírali do ranních hodin.

 

Neděle

O to větší překvapení, jak relativně brzy jsem se dokázala vyhrabat ze spacáku. Mozek asi ještě nenajel do hlubší fáze snění. Navíc mě popohánělo vědomí, že jestli si to Wii nezahraju teď, tak až možná za další rok. Sbalila jsem se a mazala k tomu Wii. Marně, už tam nebylo. Vynadala jsem si a zašla do čajovny.Tam jsem se připojila do skupinky, která právě projednávala matematické vtipy. Nejlepší bylo imo (a tedy to, co jsem neznala) krácení sin x/n. Výsledek je samozřejmě šest :-D (to mi ještě najela asociace s BSG, to už by byl matematicko-scifistický, ale to je vedlejší). V čajce jsem se tak postupně loučila s lidmi až pak došlo i na mně a já se rozloučila s prostory Koprconu.

Cesta zpět probíhala dobře. I když už od probuzení jsem měla nepříjemný pocit v krku a v autě jsem cítila, že to tím nebude končit. Cestou jsme se stavili na jídlo a dojeli v pořádku do Prahy. Odtamtud jsem dorazila domů, kde jsem se smířila s tím, že příští den jdu k doktorovi pro neschopenku.

Dino Dam s Kirkem v tlaměCon byl ale skvělý, užila jsem si ho. Děkuju za puštění topení ve spacích prostorách. Škoda jen, že ty chodby a zejména pak prostory galavečeru, se vytopit moc nedají. Bylo mi tu ale tepleji, jak na FFS (i když odtamtud jsem si vira neodnesla, ale možná jsem to spíš od někoho chytla). Každopádně musím znovu zapět ódu na úžasné divadlo, moc a moc se povedlo. Moc se mi líbila linie Trekkenu, zajímavý a zábavný program. Ale tak nemohu si stěžovat na jakoukoli přednášku, na které jsem byla. Jen to Wii, mno, snad budu příště chytřejší :). KoprConu zdar a nazdar :).



Odkazy na fotky na stažení a na fotogalerii k prohlédnutí na mých stránkách.

 

 

 

 

Převzato z: http://www.rebellegion.cz/reporty-koprcon.php

Koprcon 2010

  • 26. 11. - 28. 11. 2010, web - Koprcon, město - Kopřivnice, země - Česká Republika

Ve dnech 26. až 28. listopadu 2010 se již po osmé stala Základní škola dr. Milady Horákové v Kopřivnici domovem nejen příznivců Star Wars. Na akci zvanou Koprcon se tam sjeli milovníci scifi, fantazy, historie, deskových a PC her, Anime a DDR.

Díky vstřícnosti hlavního organizátora Dama (David Macháček) měl Lion Outpost celou sobotu k dispozici stánek, ve kterém mohl propagovat sebe i Rebel Legion všeobecně. Účastníci se mohli seznámit s posláním a činností organizace, mohli se poradit, jak si vytvořit či získat svůj vlastní kostým a zjistit, jaké jsou ze strany RL nároky na přijetí. K dispozici byly propagační materiály (letáky, vizitky, výtisky klubového newsletteru Comlink), které si mohli zájemci odnést domů. Bylo možno nahlédnout do kostýmových standardů a udělat si obrázek o tom, jak má takový „správný kostým“ vypadat. Samozřejmě, že největším tahákem byly naše vlastní kostýmy, ve kterých jsme po celý den poutali pozornost všech kolem.

Od 13.00 hodin proběhla hodinová přednáška Blaira „Rebel Legion v ČR“, kde byli posluchači seznámeni s členy Lion Outpostu a jejich funkcemi, dále pak s akcemi, ve kterých se již za dobu své krátké existence Lion Outpost prezentoval a s plány do budoucnosti. Samozřejmě nechybělo focení jak s členy Czech Outpost, tak s ostatními fanoušky.

V rámci Galavečera došlo ke křtu Star Wars Omnibusu: Stíny Imperia z produkce BB Art, který vyšel v Čechách po dlouhých osmnácti letech! A o překlad se postaral náš člen Blair! Kostýmy Silvary a Bossi (pocházející z tohoto díla) krásně podtrhly atmosféru slavnostního aktu.

Koprcon byl pro LO rozhodně úspěšný. Povědomost fanoušků o „kostýmech těch hodných“ se zvyšuje a určitě to přispěje k rozšíření našich řad. Během tří měsíců se počet členů LO zdvojnásobil a to svědčí o tom, že zájem mezi fanoušky Star Wars určitě je.

Účastníci: Bossi, Padme Andrea, Blair, Jekkyl, Kendra, Kouba, LYA, MourfeusX, Saintes, Silvara, Winring

Více fotek naleznete v sekci FOTKY.

 

 

Převzato z : http://sandralanczova.cz/sandra/?q=node/2460

Koprcon 2010

Submitted by San on Thu, 12/09/2010 - 11:00.

What's that?

It's a Bird... It's a Plane...

No, it's Monty Python's Flying Circus! *

Další ročník Koprconu. Těžko uvěřit, že se tenhle domácký a pro mne osobně nejlepší český con conal už poosmé, vždyť Dam každý rok vykřikuje, že na to nemá nervy a že se na to další ročník může vykašlat, nicméně jak trefně podotkl Budji - náš milovaný organizátor pan Macháček na tom bude nejspíše dost podobně jako žena, co si prožije hrozný porod, po kterém má pocit, že už nikdy, naprosto nikdy nevrhne další mládě, a za nějaký čas přijde "poporodní amnézie" a ona se začne těšit na další miminko ;). A je tomu tak dobře, protože kdybychom my fanoušci přišli o možnost strávit jeden podzimní víkend v Kopřivnici, bylo by to zatraceně smutné. Takže Dame, děkuji ti. Za to, že máš s námi všemi ještě stále trpělivost.
Psát report nebudu. Nemám na to ani čas, ani náladu, navíc kdo by se s tím četl, že jo. Každý, kdo si na tenhle text klikne, většinou v textu beztak vyhledává pouze zmínky sám o sobě, nezajímá ho všechna ta vata okolo, takže přesně v tomhle duchu radši shrnu pouze pár postřehů, které jsem za těchhle pár dní nasbírala, naprosto náhodně, jak mi jdou hlavou. A s patřičnou foto-dokumentací, samozřejmě.

- do Kopřivnice jsem i letos cestovala pohodlně autem, s Patrikem, opět za doprovodu hlasitě dunícího trance. A také jsme se i tentokrát ztratili, tradice se zkrátka musí dodržovat se vším všudy. Naštěstí kromě nepřehledných rozkládacích map existují i mobily s GPS, takže jsme na Základní školu dr. Milady Horákové nakonec přece jenom zdárně dojeli - sice kvůli zácpám na dálnici s více jak hodinovým zpožděním, ale dojeli, to je hlavní (a to i přesto, že jsme jednou kvůli vynulování ujetých kilometrů dostali menší smyk, a já to na zlomek vteřiny viděla opravdu hodně černě :) ). Taky jsem zjistila, že jakmile usednu do auta, okamžitě usnu jako Šípková Růženka. Ačkoliv jsem se hodně snažila zůstat vzhůru, prostě to nešlo, a Patrik se velmi bavil tím, jak mi neustále padala hlava. To od něj bylo velmi škodolibé, to se nedělá.

- Budji, Dam a Blair si kupují trička z Teefury. Shodou okolností měli na Kopru zrovna ty kousky, které i mne v "daily t-shirts" zaujaly (denně totiž tyhle stránky sleduji a slintám nad všemi těmi nádhernými týšrty, které si zatím nemůžu dovolit). Ačkoliv, až taková náhoda to zase nebude, protože šlo o ty většinou o ty nejhezčí a nejhumornější Star Wars motivy, co na Teefury kdy byly.

Obrázek č. 1 - reklama na Teefury

- když už jsme u těch triček, to Koprconovské velikosti S skutečně není tak malé, jak se na první pohled zdálo - Dam mi ho dokonce dával s tím, že je to velikost jako pro panenky a že mi nejspíš nebude. Bylo. Je totiž elastické, takže ho oblékne i takový buřtík jako já - a to ho ani nemám příliš upnuté. Nyní je dokonce oblíbenou součástí mého každodenního šatníku, akorát mě trochu mrzí, že musím každému vysvětlovat, co ten obrázek vlastně znamená.
Obrázek č. 2 - oranžový týšrt

- ve svém kostýmu jsem mrzla. Pravda, já jsem i normálně neuvěřitelně zimomřivé stvoření, kterému modrají chladem prsty i ve dvaceti stupních nad nulou, ale v Kopřivnici to byl tentokrát ještě větší extrém než obvykle - sobotní ráno nás přivítalo sněhovou nadílkou a základní škola zase netopícím topením, takže jsem poměrně trpěla. Pořád jsem na tom však byla ještě relativně dobře - třeba v porovnání s Andreou ve velmi sexy (a tudíž i velmi odhalených) šatičkách Padmé z E2. Rebel Legion byla ostatně okostýmovaná celá, aby také ne, takže jsme se ve svých úžasných a oficiálně schválených outfitech všichni fotili a fotili... před všemi těmi cvakajícími fotoaparáty jsem si připadala jako úplná celebrita, brr, div jsem ze těch blesků neoslepla. S Bossi jsme si pak ještě zapózovaly ve stylu black & white, stejně jako před mnoha, mnoha lety, kdy jsme se (nejen) svými kostýmy ve Star Wars Missions stylizovaly do správňácké rytířky Jedi Inlandris Mac a ztracené existence Sunshine d'Arc, balancující na hraně světlé a temné strany Síly. To bylo takové milé retro :).
Obrázek č. 3 - kostýmy, kostýmy, kostýmy.
Obrázek č. 4 - já a Bossi kdysi - obrázek č. 5 - my dvě nyní :).

- stánek Rebel Legion měl úspěch. Zřejmě, jelikož kolem něj bylo pořád plno. Otázkou je, zda to bylo proto, že ostatní fany skutečně zajímaly naše kostýmy, a oni začali zvažovat začlenění se do naší společnosti, či proto, že to byl dobrý meeting point cestou z a do tělocvičny, kolem kterého dříve či později musel projít každý. Jediná nevýhoda byla snad jen v tom, že tam bylo vzhledem k nedalekému atriu, kam se chodilo kouřit, neustále větráno, a tudíž na této chodbě panovala naprosto neskutečná zima - ale s kafem v packách a v Tom-Mieho měkoučké teplé mikině se to přežít dalo docela obstojně, takže veřejně velké díky, Tome :).
Obrázek č. 6 - RL stánek

- v Rebel Legion je i přes občasné zaskřípání (ke kterému ale dochází v každé uzavřené skupině lidí, s tím se musí počítat) sranda. Třeba Kouba a MorfeusX, ti dva mě baví. Mají pořád dobrou náladu, pořád se smějí a jsou všude spolu. A ve skutečnosti vůbec nejsou gayové, jak si polovina RL myslela. Jsou to jen kamarádi, co představují Luka Skywalkera a Hana Sola, a přátelé, kteří spolu jezdí jen tak na (romantickou?) dovolenou do Paříže, v noci se vzájemně fotí a... dobře, tohle už zní trochu gay.
Obrázek č. 7 - ti dva, co nejsou teplí

- Albi mě opět obdarovala prošlým čúčem, které zase nikomu nechutnalo, pouze mně (čímž se opakovala historie z letošního FFka, akorát místo Sex on the Beach jsem tentokrát usrkávala Caipirinhu, ať už je to cokoliv). Nakonec jsme ho vypili společně s Jekkylem během SW divadla a myslím, že i díky tomu jsme si hru tolik užili ;). Za chvíli jsem ovšem byla na suchu, proto se jako dobrý nápad ukázalo dovezení vlastního pitiva do areálu školy. Bar na conu je sice úžasný nápad, ale jeho nabídka je notně omezená, takže pokud dáváte přednost nasávání pouze určitého druhu alkoholu, musíte si posloužit sami. A protože byla zrovna v Tescu výhodná akce na balík Frisca, neodolala jsem a pořádně se jím zásobila. Jak v pátek, tak i v sobotu jsem aspoň měla co popíjet, aniž bych musela každou chvíli stát ve frontě na pivo.
Obrázek č. 8 - Caipirinha

- při galavečeru se šampaňským křtil komiks Star Wars Omnibus: Stíny Impéria, který překládal Blair, a celou akci si také jaksepatří uvedl za doprovodu dvou sličných asistentek - Bossi a Silvary, které si takřka spec