CSWU
MENU
starwars
FB

RECENZE: Rogue One: Star Wars Story (románový přepis)

29. 07. 2017 Přidal Pavel Klimeš komentářů

Hluboko v prostoru ovládaném Impériem se dokončuje zbraň s nepředstavitelně ničivou silou – Hvězda smrti. Jediná šance pro světy vydané na milost tyranské vládě galaxie tkví v nepravděpodobné skupince spojenců, kteří se pokusí plánů imperiální vesmírné stanice zmocnit…

Románový přepis filmu Rogue One: Star Wars Story napsaný americkým spisovatelem Alexanderem Freedem přináší kromě převyprávění filmového příběhu i mnoho dalších detailů v podobě do detailu rozepsaných postav a dodatkových materiálů, které pro novelizace nejsou až tak typické. Kniha nově vychází u nakladatelství Egmont i v češtině. Na následujících řádcích se dočtete, zda se koupě knihy vyplatí či nikoli.

 

ro_cz.jpg 

Hodnocení Pavla Klimeše:

(Pro úplnou transparentnost uvádím, že ač jsem byl překladatelem této knihy, názory vyřčené v tomto článku jsou pouze mé vlastní.) 

POZOR, TATO RECENZE OBSAHUJE SPOILERY NA FILM ROGUE ONE. POKUD JSTE Z NĚJAKÉHO DŮVODU FILM NEVIDĚLI, NEPOKRAČUJTE VE ČTENÍ.

Novelizace neboli románové přepisy filmů Star Wars jsou poněkud zvláštní druh knih, které jsou kategorií samou pro sebe. Jejich úroveň se většinou hodnotí podle toho, jak moc obohatily příběh známý z filmového plátna (některé značně, jiné méně). Poměrně často obsahují fakta z časnějších verzí scénáře, která se liší od toho, co jsme viděli ve filmu. To však bývá vysvětlováno jako rozdílní vypravěči téhož příběhu. U pozdějších novelizací (Epizoda III a Klonové války) se zase objevily narážky na reálie z tehdejšího expandovaného univerza (dnes nekanonické Legends), díky nimž je kanonický status těchto knih nejasný (resp. platí z nich hlavně, i když ne výlučně, to, co bylo ve filmech).

Knižní přepis Síla se probouzí se pak stal první zcela kanonickou novelizací a v tomto trendu pokračuje i první „samostatný“ film Star Wars, Rogue One. Za autora byl vybrán mladý spisovatel Alexander Freed, který byl donedávna především autorem scénářů ke hrám (mj. Star Wars: The Old Republic). Jeho románová prvotina, Battlefront: Twilight Company, syrový román z prostředí povstaleckých speciálních jednotek, přišla až po několika povídkách a komiksech Star Wars. Kniha Rogue One: Star Wars Story je jeho druhým románem pro dospělé čtenáře.

Nebudu chodit kolem horké kaše. Pokud se ptáte, zda se tato kniha povedla a vyplatí se ji mít v knihovně, je odpověď jednoznačné ano. Tato kniha patří k těm nejzdařilejším novelizacím vůbec a lze ji směle postavit po boku románového přepisu Pomsty Sithů od Matthewa Stovera, nebo Klonových válek od Karen Traviss, které děj natolik prohlubovaly, že dokázaly zpětně „vylepšit“ své předlohy. Na rozdíl od předloňského přepisu Epizody VII kniha Rogue One neobsahuje až tolik nových scén (s vystřiženými scénami to je u filmu Rogue One obecně potíž, jelikož žádné neexistují), ale zase přináší nevídanou hloubku a detailnost, s níž jsou vyvedeny některé z postav a rovněž materiály ve formě „dodatkových dat“ tento román povyšují na úroveň „velkých“ románů s původním příběhem.

Když tu píšu o množství faktografických detailů, které v knize jsou, zajisté si můžete říct, že ty patří do separátních encyklopedií (které už samozřejmě máte, že?) a že to přidanou hodnotu nepřináší. Opak je pravdou! Jelikož psaní knižního přepisu Rogue One, Rogue One: Tajných dokumentů povstalců, Rogue One: Velkého obrazového průvodce a předcházejícího románu Catalyst od Jamese Lucena a probíhalo současně a koordinovaně, dostala každá z těchto knih šanci představit naprosto unikátní informace, které jinde nenajdete. Zajímají vás třeba detaily brutálního výcviku Jyn Erso u Sawa Gerrery nebo to, jak mohlo Galenu Ersovi projít vybudování legendární slabiny Hvězdy smrti? V této knize to a další věci najdete v nebývalých detailech. Podobně jako Freedův předchozí román Battlefront: Twilight Company je i Rogue One značně syrový a na mnoha místech až skoro depresivní a s nevybíravým slovníkem.    

Pokud jde o vykreslení postav, je hloubky dosaženo především rozsáhlým rozepsáním motivů a minulých událostí, a ne pouze přidáním scén navíc. Je pravda, že obsáhlými popisy občas trochu trpí tempo knihy, ale zvolená forma způsobí, že u knihy sedíte jako přikovaní, i když děj vlastně už znáte. Pokud se týče postav s největším prostorem, tak za povstalce je to kromě samotné Jyn Erso logicky Cassian Andor a překvapivě i Bodhi Rook, který mě ve filmu nijak zvlášť nenadchnul, ovšem po přečtení této knihy ho můžu označit za jednoho z mých oblíbenců. Naopak zde příliš prostoru nedostane „ten zajímavější“ z dvojice Strážců Whillů, Chirrut Îmwe a naprostá většina myšlenek z této dvojice patří Bazi Malbusovi.

Na straně Impéria je antihrdina jasný. Orson Krennic je stejně jako ve filmu velmi zajímavá postava, která není typickým záporákem ve Star Wars. Nevím, zda to bylo způsobeno znalostí románu Catalyst (kde je jednou z hlavních postav a obecně je návaznost Rogue One na Lucenův román velká), ale pasáže s Krennicem mi přišly naprosto skvělé. Od interakce s Galenem Ersem až po jeho konfrontace s nadřízeným a rivalem, velkomoffem Tarkinem a také s Darthem Vaderem. Tarkin i Vader své scény v knize samozřejmě také mají, ale zdaleka jich není tolik a rozhodně při nich nejsou zdaleka tak moc rozepisováni.

„Svých vlastních“ pasáží se v knize dočká překvapivě i Mon Mothma, o níž se toho zde obecně dozvíme mnoho nového, pak generál Draven, coby povstalecký vůdce nevybíravých metod a také moncalamarianský admirál Raddus, který je zde také popsán jako vojenský velitel, který více hledí na konečný cíl, a ne na dílčí ztráty životů, byť jich lituje. Tento jeho přístup je zde samozřejmě také velmi uspokojivě vysvětlen. Malinko mě zamrzelo, že svůj samostatný prostor vůbec nedostal Bail Organa (či jeho dcera Leia – to však ale plně chápu).

Pokud má tato kniha nějaké chyby, není jich mnoho. Kromě již zmíněné občasné rozvleklosti v popisech duševních pochodů postav bych chtěl zmínit prakticky jedinou skutečně velkou odchylku oproti ději filmu, a to čas, kdy se na konci Hvězda smrti objeví nad Scarifem. V románu to nastane o celé desítky minut knižního času dříve. Není to samozřejmě nic katastrofálního (jak je výše řečeno, mírné odchylky verzí stejných událostí ve Star Wars nejsou nic neobvyklého) a určitě rozumím, proč to Freed do knihy změnil, přesto mě to neustále pod dojmem filmu nutilo přemýšlet o tom, proč ještě stanice nevystřelila a trochu mě to vytrhávalo z děje. Kromě toho jsou tam v jedné nedůležité pasáži oproti filmu zaměněny dvě postavy (v české verzi je to opraveno). Dále pak se zde objevilo několik chybně uvedených vlastních jmen, ty však byly do českého vydání taktéž opraveny podle jejich kanonické podoby.

V celkovém zhodnocení jde o „must-have“ knihu pro všechny, kterým se líbil film Rogue One a chtějí se o něm dozvědět více. Román však obsahuje řadu vysvětlení a skutečností, které přesahují rámec příběhu filmu a svým způsobem přispívá k rozšiřování stavu obecného poznání o předaleké galaxii. Tak či onak jde dosud o jedno z nejlepších románových zpracování filmových příběhů Star Wars a já za sebe ji všem velice doporučuji!

90 %

Komentáře