CSWU
MENU
starwars
FB

RECENZE: Star Wars: Catalyst: A Rogue One Story

14. 12. 2016 Přidal CSWU komentářů

Válka trhá galaxii vedví. Republika a Separatistická aliance bojují napříč hvězdami už řadu měsíců a předhánějí se v tom, kdo přijde se smrtonosnější zbraní, která by pomohla konflikt vyhrát. Orson Krennic, člen přísně tajného projektu Hvězda smrti kancléře Palpatina, je rozhodnut vyvinout superzbraň dříve než nepřátelé. Pomoci mu v tom má Galen Erso, geniální vědec a dávný Krenicův přítel. Galenův výzkum týkající se energie jej činí klíčovým hráčem v tomto závodě ve zbrojení, leč jeho protiválečná stanoviska jsou dobře známá. Avšak poté, co Krennic zachrání Galena, jeho ženu Lyru a malou dcerku Jyn ze separatistického zajetí, jsou Ersovi Krennicovými dlužníky. Ten doufá, že se mu díky tomu povede Ersa naverbovat do služeb tejného projektu…  

Román Catalyst od spisovatele Jamese Lucena (např. Tarkin, Darth Plagueis) je jedním z mála zdrojů, které mají fanoušky uvést do reálií nového filmu ještě před premiérou samostatného filmu Rogue One: Star Wars Story a poskytnout tak potřebné informační pozadí. Kniha pokrývá delší časové období ještě před událostmi filmu, který je taktéž (a na Star Wars netypicky) rozprostřen do více časových rovin. Díky tomu se v ní čtenáři dozvědí o klíčových postavách a jejich osudech za klonových válek a raných let Impéria, které budou později důležité pro film Rogue One. Jak se to knize povedlo, si přečtěte v naší recenzi.

 

catalyst.jpg 

 

Hodnocení Pavla Klimeše:

Desátá kniha mého oblíbence Jamese Lucena vznikla vlastně z nutnosti. I když jsou nové filmy, seriály, romány, komiksy i hry rámcově utvářeny a plánovány v týmu Lucasfilm Story Group, nápad na román Catalyst vznikl přímo u filmařů, stojících za novým filmem. Ti cítili, že se není možné ve filmu podrobněji věnovat vztahu dvou pro příběh klíčových mužů: Orsona Krennica a Galena Ersa. Rovněž není ve filmu místo na povídání o prvopočátcích Hvězdy smrti, krystalech kyber použitých pro její superlaser a útlém dětství Jyn Erso stejně jako to, kterak se seznámila se Sawem Gerrerou. Právě všechny tyto „resty“ napravuje kniha Catalyst s podtitulem A Rogue One Story, který je zjevnou narážkou na název filmu. Podobně jako knihu Labyrint zla připravoval Luceno Catalyst se znalostí scénáře Rogue One.

Po zcela odlišné formě v uspěchaném Tarkinovi se v Catalystu Luceno vrací ke starému dobrému „časosběrnému“ pojetí, které bylo tak úspěšné u románu Darth Plagueis.  Vzhledem k nelineární struktuře filmu nemohl být román uvádějící o děje postaven jako obyčejně bývá, totiž že se odehrává těsně před filmem a končí zpravidla těsně před začátkem filmu. Musel se tedy z doby krátce před bitvou o Yavin posunout daleko do minulosti, v tomto případě do prvního roku klonových válek, načež s většími či menšími skoky pokračuje po časové ose dalších pět let. Skoro polovina knihy se tak odehrává za klonových válek, což mě, jakožto člověka se zájmem o klonové války velmi potěšilo, protože z této doby máme zatím pouze omezený počet kanonických knih.  

Hlavní úkol románu, totiž přiblížit historii rodiny Ersových a jejich vztah k Orsonu Krennicovi, potažmo k celému projektu Hvězdy smrti, je vyveden naprosto bravurně. Galen Erso je génius prvního řádu, který má potíže s mezilidským kontaktem a v tom jej doplňuje jeho žena Lyra, vedoucí vědeckých expedicí. Společně tvoří kupodivu velmi uvěřitelně vykreslený pár, který spojuje jejich malá dcerka Jyn. Ta vzhledem ke svému útlému věku do příběhu moc nezasahuje, čili hlavní těžiště myšlenkových pochodů a vnitřních morálních dilemat o tom, je na Lyře a Galenovi.

Komandér-poručík Krennic je tu vyveden coby lhář a manipulátor dokonale a jako plnohodnotná postava, nikoli jako „náhražka“ Tarkina, který v knize koneckonců má celkem nezanedbatelnou roli. V určitém smyslu je kniha jakýmsi prequelem k románu Tarkin s tím, že se dozvídáme o projektu Hvězdy smrti v raném období, zatímco pozdější román nám ukazuje období pozdější. Posledním hrdinou „do party“ je dressellianský pašerák Has Obitt, který v knize hraje úlohu, o níž zprvu nevíte, co si o ní (a postavě samotné) vlastně myslet. Připadal mi po většinu knihy jako typická „lucenovská postava“, o jejíž důležitosti a zajímavosti se nás autor snaží vší silou přesvědčit, ale je to marné. Ke konci se však Obitt ukáže velice důležitým hráčem v rivalitě Krennica a Tarkina a začal mě i bavit.

Pokud se týče samotné stavby Hvězdy smrti, je fascinující sledovat, jak se nový kánon noří do věcí, které by v Legends nikoho ani nenapadly. Od schůzek vicekancléřem a posléze velkovezírem Masem Ameddou přes zapojení akademické veřejnosti až po úlohu Geonosianů. Nesmírně zajímavé jsou i vědecké úvahy o krystalech kyber, jejichž fyzikální vlastnosti (jako např. refrakce) Luceno konzultoval s předními odborníky. In-universe vlastnosti, totiž, že jde o živoucí krystaly, jsou zde posány také, tentokrát z ne-jediského úhlu pohledu, který doplňuje to, co jsme se dozvěděli v románu Ahsoka. Samozřejmě se kniha nesnaží vyprávět úplnou historii vzniku této bitevní stanice a kupodivu většina toho, co ukazuje, není v přímém rozporu s tím, co známe z Legends. Samozřejmě na Bevela Lemeliska ani Tola Sivrona zde nenarazíme (a je to tak dobře, protože tyto postavy z hlavy Kevina J. Andersona nepatřily ani zdaleka k nejsvětlejším momentům expandovaného universa).

V celkovém zhodnocení musím říci, že Catalyst není nositelem kompletního svébytného příběhu ani epických scén (to je rezervováno pro film Rogue One), avšak výborným způsobem prohlubuje příběhy jiné. Pro fanoušky hltající každý detail o filmu je román velmi vítaným čtivem. Vykreslení postav a skutečností do hloubky pak napovídá, že kniha bude zajímavá i do budoucna. Obrovský palec nahoru a těším se na české vydání!

 

90 %  

 

Hodnocení Libora Dorňáka:

Catalyst je úžasný román, který fanouška Star Wars přivádí do míst, kam by se nejeden zvědavec chtěl podívat – za oponu vývoje Hvězdy smrti. A činí tak velmi, velmi důkladně. Ve stáji Star Wars romanopisců bychom jen těžko hledali povolanějšího autora, než je James Luceno. V tomto románu příliš nerachotí palba, příliš nežhnou city, prim náleží laboratořím a tichým chodbám moci. Skutečně mistrovsky je načrtnut gigantický projekt stavby mobilní bitevní stanice, jehož rozsah si fandové Star Wars (snad kromě mála inženýrů) sotva dokázali představit.

Nejeden střelec z Batlefrontu, X-wingu či Jedi Knighta dostane možnost sledovat, jak je těžké zajistit suroviny, jak je složité sestavit a koordinovat vědecké týmy, které řeší dosud nevídané projekty… Luceno se v této oblasti pohybuje sebejistě a vykresluje před námi věrohodný a logický obraz řídících struktur i osob v nich. Vzhledem k hrdinům patří zvláštní místo problematice superlaseru, která je podávána tak, že najednou i fyzika vypadá zajímavě a stravitelně. Hnidopišsky bych podotknul, že nikde není řešeno, jak to vlastně všechno Impérium financuje.

Pozadím se nenápadně vine téma známé z několika románů z „nových“ Star Wars, téma budování Impéria a formování imperiální společnosti. Sledujeme obyčejné lidi, pro které události Epizody III jsou jen vzdálené drama, vidíme, jak se Impérium, jeho logika, hodnoty a postoje formovaly už v období klonových válek. Slyšíme rovněž hromadné oddechnutí po jejich skončení, vidíme touhu budovat novou, lepší galaxii i jedince, kteří se chopí iniciativy, protože si v té nové, lepší galaxii hodlají pro sebe uzmout nové, lepší místo. Aktéry tohoto příběhu na pozadí hlavního děje jsou i obě nejzajímavější postavy románu – Lyra Erso a Orson Krennick.

Lyra mě ze všech postav v knize, překvapivě, zaujala nejvíce. Od počátku mi byla nesympatická, ale současně je zřejmě nejvíc skutečná. Její postoje, chování i myšlení jsou logické a propojené, možná si uvědomíte, že podobné lidi znáte. Její role v příběhu je o to silnější a zajímavější.

Pár slov si zaslouží i Orson Krennic. Luceno musí čtenáři sem tam připomenout, že je to padouch, protože i on je postavou překvapivě pochopitelnou a v mnoha ohledech odráží „nové“ Star Wars – není to bigotní padouch, na jaké jsme byli zvyklí v Expanded Universe, ale prostě ambiciózní muž, který zavětřil šanci posunout se po společenském žebříčku. Ani on nebude nejednomu čtenáři cizí a nepochopitelný.

S Krennicem se však dostávám k tomu, co se mi na Catalystu nelíbilo. Když jsem knihu dočítal, 100 % bylo jasných, ale po hlubší úvaze se objevují drobné vady na kráse. Luceno nádherně popsal organizaci vývoje speciálních zbraní, ale s dalšími a dalšími kapitolami se celé téma vytrácí a nastupuje jen duel mezi Krennicem a Tarkinem. Stínový souboj ve strukturách Impéria je rozhodně skvělé čtení, ale… Zatímco Tarkin je admirál, guvernér a moff, Krennic je pořád někde hluboko pod ním, ani vlastní destruktor nemá. Takže vzájemné šachy obou mužů jsou sice mimořádně zajímavé (zajímavější než trampoty Ersových), není to hra úplně naplno. Navíc tato dějová linka svádí poctivého čtenáře, aby sáhl po románu Tarkin a byť by obě knihy měly být v souladu, najdeme nejeden zádrhel i když se nijak nevylučují.

Catalyst je román o vývoji superzbraně, který se postupně mění v drama vědce trápeného vlastním svědomím a oddaného rodině. Vývoj superzbraně je výborné čtení, trampoty Galena Ersa už méně. Přesto jsem přesvědčen, že pro hardcore fanoušky Star Wars vesmíru jde o téměř povinné čtivo.

 

90 %

Komentáře