CSWU
MENU
starwars
FB

RECENZE: Star Wars: Nový úsvit

07. 09. 2016 Přidal CSWU komentářů

Od té doby, co byli rytíři Jedi zrazeni a odsouzeni k smrti, se bývalý člen řádu, Kanan Jarrus, plahočí galaxií, bere jednu anonymní práci za druhou, vyhýbá se problémům s Impériem a místo služby Síle je jeho hlavní prioritou zůstat naživu. Do hornického systému Gorse přilétá na palubě hvězdného destruktoru hrabě Denetrius Vidian s jasným úkolem – zvýšit efektivitu těžby. Vidian, mediálně proslulý imperiální manažer, se ihned pouští do práce a nebere ohledy. Na nic a na nikoho. Nenápadně jej sleduje Hera Syndulla, aktivistka odhodlaná odhalit tajemství jeho úspěchu. Na planetě Gorse a jejím měsíci Cynda se však děje mnohem víc, než se může na první pohled zdát...

Nový úsvit od autora Johna Jacksona Millera byl první z nových, plně kanonických románů pro dospělé, který byl pečlivě připravován ve spolupráci s týmem Lucasfilm Story Group. Ten po odchodu George Lucase dbá na kontinuitu a obecné směřování celé ságy. Kromě toho tento román slouží jako jakýsi dospělý prequel k televiznímu seriálu Star Wars Povstalci. Na druhou stranu vazba na seriál je pak z důvodu vzniku knihy před dvěma lety (ještě před seriálem) skutečně pouze rámcová. Jde prostě o příběh, jak se poprvé setkaly dvě postavy, které budou o řadu let později hrát hlavní roli v seriálu, a rovněž řada věcí v knize není (na rozdíl od seriálu) v žádném případě určena pro děti. Takže mohou knihu číst i ti, kdo seriálu Povstalci příliš neholdují, či jej vůbec nesledují. Román nyní vychází díky nakladatelství Egmont i v češtině a níže se dočtete, zda vám stojí za přečtení.

novy_usvit.jpg

Hodnocení Pavla Klimeše:

„Zapomeňte na staré způsoby.“ Tento trefný slogan nemilosrdného hraběte Vidiana z knihy je rovněž použitelný na aktuální trend celé franšízy Star Wars. Román s neméně trefným názvem Nový úsvit, nám před dvěma lety ukázal, jakým způsobem se hvězdnoválečné vyprávění bude dál odvíjet. To znamená, že knihy budou poprvé v historii na stejné úrovni kanoničnosti jako filmové epizody nebo seriály Klonové války a Povstalci. Nejlepší na tomto přístupu je však to, že o ničem z toho nemusíte mít ponětí a kniha vás bude prostě bavit.

V kontextu Star Wars literatury se totiž jedná o skvost, které se může směle postavit po boku těch nejlepších klasických románů, jako jsou Stíny Impéria nebo třeba X-wing: Eskadra Rogue. Právě poslední zmíněná kniha mi při čtení vytanula na mysl hned několikrát. Ačkoli Nový úsvit samozřejmě nemá se stíhacími piloty vůbec nic společného, jedná se rovněž o příběh rozehrávající skvělou hru s úplně novými a neznámými postavami, které do konce knihy dokonale přijmeme za své, a začne nám na nich záležet. John Jackson Miller zde předvádí svůj nejlepší um, kterého jsme byli svědky v komiksové sérii Knights of the Old Republic a v románu Kenobi.  Na známé postavy z filmů v knize „osobně“ takřka nenarazíme (pouze krátce v prologu), ale jsou zde samozřejmě zmiňovány a čtenář rozhodně má pocit pevné spojnice s předalekou galaxií.

Postava, s níž autor pracuje nejvíce a kterou do podoby v seriálu Povstalci čeká největší vývoj, je Kanan Jarrus. Buďme připraveni na mnohem drsnější podobu Jedie v utajení, než jakou byl Obi-Wan nebo Yoda, ačkoli je nám později podáno vysvětlení jeho tvrdé slupky pistolníka a o jeho historii se dozvíme velmi rafinovaným způsobem mnohem více (při jistém odhalení se mi chtělo vykřikovat do světa tvrzení o autorově božství – bohužel tuto věc si můžete velmi snadno sami zkazit i letmým přečtením jakéhokoli encyklopedického vstupu o této postavě).

Minulost twi’lecké agitátorky Hery Syndully je oproti tomu podána velmi stručně a mnohem více se soustředí na její současné skutky a myšlenky, které mají za cíl opatrně budovat organizovaný odpor proti Impériu. Další důležitou postavou je Zaluna Myder, sullustanská vedoucí směny ve firmě Transcept Media Solutions, která poskytuje odposlouchávací služby Impériu na planetě Gorse. Prostřednictvím ní odhalujeme další zákoutí vesmíru Star Wars, totiž otázku, jakou je každodenní sledování obyvatel Impéria a jejich soukromí, které jsme do této doby tušili pouze z Legends, ale které je v kontextu kánonu něčím naprosto novým.

Člověk jménem Skelly je pak veteránem z klonových válek a odborníkem na výbušniny, který trpí utkvělou představou, že jeho názory ohledně statiky měsíce Cynda a bezpečnosti těžebních prací na něm kohokoli z imperiální průmyslové mašinérie zajímají. Miller má velmi dobré povědomí o tom, jak v totalitním státě funguje těžký průmysl (je vystudovaný sovětolog a svůj vhled do této problematiky použil již dříve na Sithskou říši ve svém projektu Knight Errant) a jak snaha o překročení plánu ovlivňuje systém do té míry, kdy jedinec je pouhou položkou a pracovní silou, která má mlčet a držet krok. Fakt, že Skelly bojoval v klonových válkách za Republiku a není klon, považuji za pěkné rozšíření kánonu. 

Dalšímu charakteru, kterému se „podíváme do hlavy“ je Rae Sloane, dočasná kapitánka imperiálního hvězdného destruktoru Ultimatum. Díky ní vidíme Impérium z druhé strany jakožto pevný řád, který i přes řadu chyb plní svou funkci zajišťování míru pro obyvatele galaxie. Fakt, že se jedná o ženu a dokonce zmínka o ženských stormtrooperech, je další věcí, která kánon Star Wars posunula někam dál, protože do této doby jsme s Impériem měli spojené činitele výhradně mužského pohlaví (samozřejmě nejde o myšlenku zcela novou, protože byla již dříve vyslovena v Legends).

Konečně poslední hlavní postavou je hrabě Denetrius Vidian, kyborg, veleznámý manažer s vlastním pořadem na HoloNetu a inspektor, který má pro císaře Palpatina zajišťovat co nejvyšší produktivitu státních podniků (přesněji řečeno bývalých soukromých firem v rámci Těžebního cechu, které jsou násilně začleněny do státního hospodářství). Nejprve jsem si říkal, že přece koncept „kyborga ve službách císaře“ je něco, co by se nemělo jen tak opakovat. Pak jsem si vzpomněl na skvělý komiks Betrayal, kde bylo hned několik imperiálních kyborgů, jmenovitě velkomoff Trachta a moff Bartam. Tamní prvky rozhodně stojí za to, aby byly alespoň částečně přeneseny do kánonu Star Wars.

Pokud mi osobně na této téměř dokonalé knize něco malinko vadilo, je to určitý nedostatek odkazů na ostatní knihy, komiksy a hry. Zde si s sebou kniha nese určité stigma toho, že šlo před dvěma lety o zcela první kanonický román, který mohl samozřejmě čerpat pouze z filmů a Klonových válek. Z Legends mohl čerpat pouze po pečlivé domluvě s týmem Story Group, který daný prvek musí zkanonizovat. I přesto, že jsem si toho byl při čtení vědom, mi ale četné zmínky na místa, osoby a události do jisté míry chyběly (obzvláště, když si vzpomenu na román Kenobi). Ano, máme tu třeba Těžební cech, ale to je rozšíření z filmu Impérium vrací úder. A tak jediné zmíněné věci z Legends jsou látky baradium a Millerův „vlastní“ thorilid. Nicméně, a to je nejlepší, kvalitu knihy to nijak zásadně nesnižuje.

Tento román byl velmi zdařilou „první vlaštovkou“ do nově se rodícího kanonického Star Wars universa a zůstává jí vlastně i nadále. Subjektivní nedostatek odkazů na předchozí díla vyvažuje tím, že je to výborné čtivo, ať už je to vaše první kniha Star Wars, nebo jste jich přečetli celé desítky. České vydání knihy pak dopadlo více než dobře. Několik termímů bych osobně přeložil malinko jinak, ale nejde o nic infarktového. Větší formát knize (podobně jako novelizaci Epizody VII) sluší a je škoda, že takto větší loni nevyšel i román Tarkin, aby byly všechny „novokanonické“ romány v našich knihovničkách jasně identifikovatelné. Celkově vzato tento román všem „starým“ i „novým“ fanouškům Star Wars ze srdce doporučuji.    

90 % 

 

Hodnocení Libora Dorňáka:

A New Dawn, první z příběhů nové epochy Star Wars. Román především slouží jako předehra k televiznímu seriálu. Můžeme se tak seznámit s hlavními postavami. Kanan Jarrus býval padawanem a podařilo se mu přežít. Jeho postava je variací na Hana Sola, i když úplnou kopii nečekejme. Kanan cynického dobrodruha spíše hraje, ale dává si bedlivý pozor, aby nebyla odhalena jeho empatičtější stránka. Hera Syndulla je postava o něco málo zajímavější. Je aktivistkou proti Impériu, ale není z těch, které by měly srdce na dlani a snažily se pomáhat všude a všem (jako např. princezna Leia). V Heře vidíme jakousi tvrdost, odhodlané zaměření pouze na misi, spojené s přesvědčením, že boj s Impériem chce spíše čas a důkladnou přípravu než hrdiny.

Hrabě Vidian je padouch, kterých ve Star Wars najdeme jen málo. Není ani vojevůdce, ani mocipán z temné strany, je... manažer. Jen postupně, s každou jeho scénou máme možnost si uvědomit hrůznou hloubku jeho charakteru, navíc umocněnou tím, že sám sebe přestavuje v kyborga, aby byl výkonnější.  Vidian je postava, která skvěle symbolizuje celou knihu. A New Dawn má sice na obálce postavy ze seriálu pro děti, ale v knize samotné nic dětského nehledejte. Název sám je více než symbolický, skvěle podtrhuje změnu, kterou na stránkách vidíme. Pro současného čtenáře už není strašákem totalitní režim, který nás zbaví zastupitelské demokracie. Autor proto přichází s přehlídkou moderních démonů a je na čtenáři samotném, kolik jich v textu odhalí, ať už jde o nevybíravé obchodní praktiky, bezohlednost k životnímu prostředí či ageismus.

Rozchod mezi „starými“ a „novými“ Star Wars možná nic neodráží lépe než způsob špehování občanů. V roce 1977 jsme na stříbrném plátně viděli legračního Kubaze, který vysílačkou podává hlášení, v roce 2014 se na stránce knihy setkáváme s mašinérií, jak z noční můry Edwarda Snowdena – všudypřítomné kamery a mikrofony a v centrále lhostejní operátoři, pro které jde o všední rutinu. Smutně pak působí v tomto zrcadle doby Skelly, aktivista s představou, že dokáže změnit svět svojí upřímností a zápalem. Proti němu však stojí Impérium, zde symbolizované lidmi, kteří často ani nejsou správně románově zlí, jen prostě dělají svoji práci. Naprostou třešničkou na dortu je pak zmínka o touze kapitánů destruktorů najít si lukrativní místo v soukromém sektoru. Star Wars dorazily do 21. století!

Nové době odpovídá i řada drobností a detailů, které však zásadně mohou pozměnit naše chápání vzdálené galaxie. Mezi stormtroopery jsou ženy, stejně jako v důstojnickém sboru destruktoru. HoloNet už nejsou jen zprávy, ale i prostor k chatování, místo, kde společnosti mají stránky atp. A New Dawn je skutečně cosi nového. Hravý, poněkud omšelý háv fantasy ve vesmíru je téměř brutálně stržen příchodem naší všední reality. Místo barvité taškařice dostáváme vážný román, plný podnětů k zamyšlení. Ale bát se nemusíme, po prvotním šoku si uvědomíme, že pořád jsou to Star Wars. Pokud jste měli strach, že Star Wars pod křídly Disney půjdou cestou infantilních nesmyslů, pak A New Dawn ukazuje, že předaleká galaxie má dosud netušený potenciál pro pravý opak. Nezbývá, než se těšit na další pokračování.

 90 %  

Komentáře