CSWU
MENU
starwars
FB

RECENZE: Star Wars: Úsvit rytířů Jedi: Do prázdnoty

02. 05. 2016 Přidal Pavel Klimeš komentářů

Více než 25 000 let před galaktickou občanskou válkou, ještě než byla založena Republika, vynalezen hyperpohon nebo světelné meče, v soustavě Tython působí prastarý řád Je'daii. Ten zkoumá skrytá zákoutí tajemné Síly. Lanoree Brock, je'daiiská hraničářka udržuje v tythonské soustavě pořádek. Rada Je'daii ji jednoho dne pověří naléhavým úkolem. Fanatická sekta hodlá vypátrat a aktivovat prastarou kosmickou bránu, která by jí otevřela cestu do širé galaxie. A to i za cenu katastrofy, jež by mohla zničit celou soustavu Tython.

Úsvit rytířů Jedi: Do prázdnoty, první a dosud jediný román odehrávající se před vznikem Galaktické republiky a řádu Jedi od spisovatele Tima Lebbona slouží především jako tie-in ke komiksové sérii Dawn of the Jedi. Román si však lze užít i nezávisle na komiksech a vzhledem k době, kdy se odehrává, téměř nezáleží na tom, že se počítá do množiny nekanonických Star Wars Legends. I díky tomu se nám ho nakladatelství Egmont rozhodlo naservírovat. Pokud váháte, zda se dát do jeho četby, následující recenze vám pomůže se rozhodnout.

Hodnocení Pavla Klimeše:

Úsvit rytířů Jedi byl poslední snahou o velký multimediální projekt před rebootem kánonu Star Wars a došla na ni řada po skončení hlavní série Legacy. Středobodem dění je komiksová série autorského tandemu John Ostrander – Jan Duursemaová a kromě právě recenzovaného románu příběh doplňují i dvě povídky. Román není úplně snadno přístupný pro „casual" fanoušky, neboť zde nenaleznou žádné známé postavy, organizace ani planety známé z filmových epizod (těch pár panelů v prvním komiksovém sešitu nepočítám). Éra „před Republikou" byla do té doby jen předmětem zkazek, kronikářských záznamů nebo prostě „legend" (narážka je zde úmyslná :-) ) v ostatních zdrojích. Právě v jinakosti ale tkví velké plus této knihy i celého projektu.

Ve vztahu k ději komiksů se kniha odehrává mezi prvním a druhým číslem, tedy na úplném začátku, předtím, než nastane událost, která odstartuje řetězec dalších událostí vrcholících v konfliktu označovaném jako války Síly. Jako určitý prequel se román pochopitelně musí soustředit na jiné hrdiny, než komiksy. Některé okrajové postavy z komiksů zde samozřejmě nalezneme, ale v globálu lze říci, že kniha stojí víceméně sama o sobě. Jednotlivé kapitoly knihy vždy začínají citátem (po vzoru Star Wars románů od Karen Travissové) a kromě děje odehrávajícího se „v přítomnosti" popisují i paralelně plynoucí vzpomínky hlavní hrdinky na její putování po tythonských chrámech s mladším bratrem Dalienem za účelem je'daiiského výcviku.

Velmi pozitivně jsem v době vydání vnímal fakt, že hlavní hrdinkou románu je žena. Jistě, dnes už se situace nazírání na ženské hrdinky ve Star Wars dosti mění, ale i tak se mi líbilo, že tie-in ke skvělé komiksové sérii bude psán z pohledu hraničářky Lanoree Brock. Lanoree je silná, sebevědomá, ale určitě není bez chyb. Je'daiiská filozofie se od té pozdější jediské pochopitelně ještě dost liší v tom ohledu, že se ke světlé straně Síly musí obracet stejnou měrou jako k temné. Proto i Lanoree často dělá věci, které by si pozdější rytíři Jedi za rámeček nedali. Román je pak téměř „one-woman show", protože ačkoli má Lanoree s sebou droida „Železňáka" a nechtěného společníka jménem Tre Sana, jsou to právě její osudy, které nás dějem knihy provází. A vykreslena je opravdu skvěle, na konci máte pocit, že postavu znáte už řadu let a ne pouze několik dní či týdnů.

Další hlavní postavou je twi'lecký informátor Tre Sana. Jako jeden z mála příslušníků svého druhu nemá dva, nýbrž tři hlavové ocasy (podobně jako senátor Orn Free Taa). Jeho charakter dává příběhu zdání určité „známosti" a „zajetých kolejí" a přece vše kolem něho není takové, jaké by se na první pohled mohlo zdát. A konečně třetí hlavní osobou v tomto příběhu je hlavní padouch (nečtěte anotaci na obálce knihy, ani na webu, pokud nechcete vědět, kdo to je). Je na něm zajímavé hlavně to, že není citlivý k Síle, ale přesto ji z celého srdce nenávidí. To, jak je do celého příběhu vpleten, je pak ještě lepší. Někdo může namítnout, že jde o částečné opisování motivů z knižní série Legacy of the Force, ale na druhou stranu určité opakování motivů je esencí Star Wars.

Kniha se čte velmi pěkně a na relativně malém prostoru (je totiž celkem krátká) rozehrává velmi poutavý příběh, ve kterém se neztratíte, ale ani se nikdy nenudíte. Leckoho může odradit snad jen množství nových a neznámých místopisných pojmů a dalších reálií, které jsou dějištěm komiksové série. Ve vysvětlování je kniha obecně poměrně skoupá a řada českých čtenářů tedy jistě ocení několik vysvětlivek týkající se struktury řádu Je'daii. Na druhou stranu je ale příběh velmi odtržen od toho, co vidíme v komiksech až do té míry, že mi přišlo až nepravděpodobné, že ve stejné době a na stejné planetě figurovaly dvě různé „kosmické" brány dvou různých pradávných civilizací (Greeové a Kwaové). Určitě bych zde osobně uvítal větší provázanost i za cenu menší pochopitelnosti pro neznalce komiksů.

S tím se snoubí i fakt, že celý projekt Úsvit rytířů Jedi skončil, aniž by byly uzavřeny všechny „volné konce". Nebýt ukončení tvorby Legends, možná, že by se v dalších komiksech bývaly řešily některé věci z románu, nebo by vznikly další romány. Tak či onak, míra nedokončenosti zdaleka nedosahuje úrovně série Republikové/Imperiální komando a kniha Úsvit rytířů Jedi: Do prázdnoty slouží dobře i sama o sobě. Ano, je třeba se na to při čtení trochu připravit, ale není to nic, co by požitek ze čtení nějak degradovalo.

Čistě technicky vzato román ani komiksová série vlastně neukazují žádný úsvit rytířů Jedi, ale pouze to, jak řád Je'daii nastoupil cestu k procesu, na jehož konci teprve povstali první Jediové. V ohledu vyobrazení určitého retro-stylu, kdy světelné meče byly ještě v nedohlednu. Komiksy nám ukázaly celkem rychlé převzetí tzv. Silových mečů (Forcesabers) – což vnímám jako škodu - , nicméně román Do prázdnoty velmi pěkně ilustruje dobu, kdy Je'daiiové užívali své kovové meče. Rovněž je tu přítomný i fakt, že kovový meč je na rozdíl od laserového krvavou zbraní, což odpovídá temnější podstatě řádu Je'daii (a navíc je kov dost pevný na odrážení střel z blasterů). Temnotu zdůrazňuje i několik vážně brutálních okamžiků v knize včetně tzv. alchymie těla, které se už od „moderních" způsobů využívání Síly nemohou lišit více. Na druhou stranu mi přišla jako nemístná existence HoloNetu. Také je smutné, že retro-série Letopisy rytířů Jedi (Tales of the Jedi) odehrávající se o 20 000 let později vypadá ve světle tohoto projektu ještě o něco hloupěji.

V celkovém zhodnocení se jedná o nesmírně zajímavou a zábavnou knihu, která potěší všechny, kteří nemusejí mít všude Dartha Vadera a zároveň ty, kteří se chtějí dozvědět, jak vypadal svět Star Wars v dobách před Republikou a rytíři Jedi. Pokud by příběhy Legends měly někdy pokračovat, bylo by toto období a tyto dějové linie ideální.  (Pokud neznáte komiksy Dawn of the Jedi, nebo jen okrajově, přičtěte si k výslednému hodnocení dalších deset procent.)

80 %

Komentáře